Cíle v muzikoterapeutické intervenci

Právě správná volba a nastavení cílů jsou klíčovými činnostmi celé terapeutické intervence, stejně tak i průběžné vyhodnocování cílů. Při každé započaté spolupráci s klientem (jeho zákonnými zástupci) by měly být určeny cíle terapie v rámci kontraktu. Pojmem ,,cíl” rozumím společnou dohodu mezi klientem (jeho zákonnými zástupci) a terapeutem o tom, kam má muzikoterapie směřovat a co jejím prostřednictvím máme dosáhnout. Obsahem kontraktu by mělo být i vymezení použitých terapeutických metod, délka trvání muzikoterapie, její frekvence, přibližná délka spolupráce s klientem a její cena (1). 

Při terapeutické práci se mi osvědčovalo pracovat s dlouhodobými a krátkodobými cíli:

• Dlouhodobé cíle: Jedná se o cíle, kterým se věnujeme v průběhu celé muzikoterapeutické spolupráce. Jsou definovány jako dlouhodobé, věnujeme se jim v několika, až desítkách, sezení. Nerevidují se tak často. Může se například jednat o rozvoj verbální exprese u dítěte s poruchou autistického spektra, či osvojování si navazování očního kontaktu při komunikaci s ostatními.
• Krátkodobé cíle: Krátkodobé cíle jsou dílčími kroky k splnění dlouhodobých cílů. Věnujeme se jim v rámci jednotlivých sezení. Určování krátkodobých cílů by mělo probíhat před každým jednotlivým sezením a jejich vyhodnocování naopak po skončení muzikoterapeutického setkání. Příkladem krátkodobého cíle může být osvojení si určité písničky, či dokázat navázat jedenkrát oční kontakt během sezení.

Při tvorbě konkrétních cílů se můžeme opřít o metodu SMARTER, kde každé písmeno reprezentuje charakteristiku cíle, aby bylo uskutečnění cílů reálné. Cíle by měly být (2): 

S (specific) – specifické: dostatečně konkrétní,

M (measurable) – měřitelné: výsledky cílů by měly být měřitelné,

A (acceptable) – schválené, akceptované: cíle by měly být akceptovatelné u osob, se kterými budeme při jejich plnění spolupracovat, 

R (realistic) – reálné: plánovat takové cíle, jež jsou realizovatelné, 

T (time-bound) – časově ohraničené: jasně časově ohraničené,

E (exciting) – zajímavé: cíle by měly být pro nás a ostatní přitažlivé a lákavé, 

R (recorded) – zaznamenané: pro další práci bychom si měli cíle zaznamenávat.

Dobrým nástrojem pro práci s cíli muzikoterapie je podle mého názoru jejich rozdělení do několika skupin. Toto rozdělení přednáší Mgr. Matěj Lipský na svých výcvicích a kurzech. Cíle mohou být:

• Psychoterapeutické: Věnují se tématům spojeným s psychikou klienta, např. práce s úzkostmi, depresí atd.
• Speciálně-pedagogické: Jedná se o cíle v oblasti speciální pedagogiky jako například rozvoj jemné motoriky, nácvik řízené činnosti, rozvoj základních matematických dovedností a další.
• Fyzioterapeutické: V rámci této skupiny se zabýváme fyzioterapeutickou nápravou. Může se jednat o rehabilitaci lidí po mozkových příhodách, úrazech atd.
• Medicínské – lékařské: Pomocí muzikoterapie podporujeme léčebný proces, či proces zotavení klienta. Mezi příklady můžeme zařadit snížení bolesti, snížení krevního tlaku, snížení dechové frekvence a podobné.

Jak jsem zmínil v úvodu, správné nastavení cílů je velice důležitým předpokladem pro úspěšnou muzikoterapeutickou intervenci. Cílům by se měl věnovat terapeut často, nejlépe před a po každém sezení. Při procesu evaluace by měl spolupracovat se svým supervizorem.   

Použité zdroje: 

1. VYMĚTAL, Jan. Obecná psychoterapie. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2004. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0723-3.  

2. Zážitková pedagogika: Handouty pro učitele [online], In: Investice do rozvoje vzdělávání, 2013, s. 1-30 [cit. 2020-06-09]. Dostupné z: http://pslold.psl.cz/projekt-klicovy-rok/tymoveprojekty/docs/handouty_2013_final.pdf