Skládání a psaní písní je jednou jednu z mnoha muzikoterapeutických metod. Tvorbu písně můžeme využít u širokého spektra cílových skupin. V rámci muzikoterapie poskytuje bezpečí, podporu, stimulaci i zklidnění. Může napomoci při reflektování klientovy minulosti, současnosti nebo minulosti. Také napomáhá při rozvoji fyzických, kognitivních a komunikačních dovedností. Tvorba a skládání písní ve skupině napomáhá soudržnosti, sociálním interakcím a celkové podpoře skupiny.
Při práci s písní v rámci muzikoterapie musíme brát v úvahu úroveň schopností a dovedností klienta nebo klientů, stejně jako činíme u jiných muzikoterapeutických metod. Je nutné volit rozdílné postupy při práci s dětmi a seniory, lidmi s duševním onemocněním a zdravotním postižením a dalšími cílovými skupinami. Obecně se doporučuje využít různorodých podpůrných metod při samotném skládání a tvorbě textu jako například postupy alternativní a augmentativní komunikace (využití piktogramů, komunikačních programů atd.), techniku brainstormingu, kresby a další podpůrné metody. Při skládání hudebního doprovodu nám mohou proces usnadnit různorodé obrázkové materiály, mobilní aplikace pro skládání hudby (Garage Band, FL Studio atd.) a jakékoliv jiné postupy.
V odborné literatuře můžeme najít tři postupy, jak přistupovat k tvorbě a psaní písniček:
- Při prvním postupu se nejdříve s klientem věnujeme skládání hudby. Podle hudby potom vytváříme text písně.
- Druhý přístup je obrácený předchozí postup, nejdříve se tvoří text a podle něj se poté skládá hudba.
- Poslední postup spočívá ve využití již existující písně, kdy existující text nahradíme nově složeným textem. V tomto případě je proces jednodušší, protože nemusíme skládat nový hudební doprovod a využijeme původní.
Rád bych vám popsal mojí osobní zkušenost s tvorbou a skládáním písničky při skupinové muzikoterapii. Jednalo se o uzavřenou skupinu, která probíhala každý týden v rámci denního stacionáře pro osoby s mentálním postižením. Celkový počet členů skupiny byl stálý a neměnil se. Většinou se jednalo o 15 osob dospělého věku. Je důležité zmínit, že délka muzikoterapie byla 1,5 hodiny. Jednotlivá sezení měla pevně danou a zažitou strukturu, která poskytovala klientům pocit bezpečí.
V rámci náplně denního stacionáře byla i dramaterapie, na které jsem participoval jako asistent a vypomáhal dramaterapeutovi s organizací sezení. Programem dramaterapie bylo, že si klienti sami vymýšleli divadelní představení většinou na motivy některé pohádky, či televizního seriálu. Sami si tvořili dialogy, kostýmy a další nutné rekvizity. Nacvičené divadelní představení poté hráli při vánočních večírcích, festivalech a dalších příležitostech. Při jednom sezení nás napadlo, že bychom mohli v rámci muzikoterapie složit písničku. S klienty jsme se domluvili, že písničku budeme zpívat v úvodu divadelního představení.
Skládání písničky nám zabralo několik sezení a jednalo se o poměrně časově náročný proces. V prvních sezeních jsme pomocí metody brainstormingu vymýšleli, jaké bude téma písničky, jaké se v ní objevovat motivy. Poté došlo na skládání samotného textu, který jsme vymýšleli na základě vybraných témat. Velkou oporu nám byla online aplikace vyhledávající různé rýmy. Dalším krokem bylo vytvoření melodie a hudebního doprovodu. Hraji na kytaru a klientům jsem nabídl několik možných akordových doprovodů. Jeden z nich jsme vybrali a podle něj společně vytvořili melodii celé písničky. Na celém procesu bylo zřejmé, že tvorba celou skupinu bavila. Také nám pomohli různé podpůrné techniky jako brainstorming, vyhledávač rýmů a kreslení melodie jako čáry. Písnička vytvářela jakýsi artefakt, který vznikl tvůrčím procesem celé skupiny, což ještě více posilovalo to, že ho zpívali při divadelních představeních.
Tvorba písně s klientem je velice silnou muzikoterapeutickou metodou, která může mít pro terapii velký přínos. Její využití je velice univerzální. Na této metodě se mi líbí právě její univerzálnost a terapeutický potenciál. Na druhou stranu vyžaduje poměrně hodně času a silnou motivaci klienta. Složená píseň může být ale určitým artefaktem pro klienta. V zahraničních kazuistikách dohledáme, že někteří muzikoterapeuté skladby nahrávají, dál s nimi pracují nebo je předávají při ukončení terapie. Tento postup je další možností práce s cílovou skupinou.
Použitá literatura:
Baker, Felicity, and Tony Wigram, editors. Songwriting: Methods, Techniques and Clinical Applications for Music Therapy Clinicians, Educators and Students. 2005.
