V následujícím příspěvku bych se rád rozepsal o použití příběhu v rámci muzikoterapie. Tvorba příběhu v rámci terapie je pro děti zábavná. Mají možnost vzít směřování a průběh muzikoterapie do vlastních rukou. Při vymýšlení můžeme využít různých plyšáků, postaviček, kresby a hudebních nástrojů. Možností je spousty.
Obecně můžeme konstatovat, že lidé milují příběhy. Už od pradávna vznikaly různé báje, pověsti a pohádky. Vymyšlená realita příběhů nám nabízí na chvilku poodstoupit z každodennosti našeho života. A co milují děti více než právě pohádky. Byla by proto škoda nevyužít takového potenciálu i v rámci muzikoterapie. Velkou výhodou pohádek nebo příběhů obecně je právě jejich hluboká symboličnost, která má obrovský terapeutický potenciál. Mohou být užitečné pro dítě při zpracování těžkých životních situací (úmrtí v rodině, rozvod rodičů, šikana ve škole atd.). Pro efektivní využití potenciálu této metody je samozřejmě nutné mít terapeutické zkušenosti, odpovídající vzdělání a případně pravidelné supervize.
Příběh nebo pohádka nám může také pomoci vybudovat nebo podpořit pozitivní životní postoje u dítěte. Velká většina pohádek ve svém ději nese nějaké ponaučení. Nabízí tak oporu při učení a osvojování si nových dovedností v mezilidské komunikaci. Například při práci s dětmi se sklony k agresivnímu jednání. Dá se využít již napsaných známých pohádek, případně si můžeme vytvořit vlastní.
V praxi se mi vyplatilo mít v ordinaci různorodé hračky a plyšáky, které slouží jako symboličtí hrdinové v příběhu. Potom je zapotřebí hudebních nástrojů, na něž mohou děti hrát a vymýšlet hudební doprovod k příběhu.
Jak ale vlastně probíhá samotné zadání aktivity? Samozřejmě záleží na věku a schopnostech dítěte. Dětem školního věku zadám, aby si vymysleli nějaký příběh, který musí doprovodit na hudební nástroje. Jedná se vlastně o takový „hudební příběh – muzikál“. Nabídnu jim také možnost, jak samotný příběh vytvořit. Mohou příběh nakreslit na balící papír, sestavit ho z hraček nebo se hrdinou může stát i nějaký hudební nástroj. U menších dětí s tvorbou příběhu pomáhám. Po dokončení příběhu klient vymýšlí hudební doprovod. V závěru celého procesu následuje prezentace a reflexe aktivity. V rámci aktivity se ptám po hlubších souvislostech příběhu, ptám se na výběr hudebních nástrojů. Důležitou roli v reflexi hraje spojování souvislostí v příběhu se situací dítěte. Velkou motivací pro děti je prezentace hudebního příběhu jeho rodičům.
Na práci s příběhy se mi líbí, že se jedná o velice zábavnou a kreativní činnosti, která zároveň přináší další dimenzi do terapie. Tato technika se nemusí ale využívat pouze u dětí, ale i širší cílové skupiny. Záleží tedy pouze na kreativitě nás a našich klientů.