Tento text je o základním popisu manter a modliteb a jejich možnému využití v muzikoterapii. V úvodu vyjdeme ze základních východisek. Dále se budeme zabývat dvěma výzkumy, načež spolu zkusíme najít možný způsob využití v muzikoterapii.
Mantry můžeme v různých obměnách nalézt ve všech hlavních světových náboženstvích. Vyskytují se v rozličných formách, ale jejich samotný základ vykazuje mnoho podobného. Ve východních náboženstvích (buddhismus, hinduismus) je nazýváme mantrami (2). V křesťanství se setkáme zase s meditační praxí využívající krátkých modliteb, podobných mantrám (2, 3). Mantru, případně modlitbu, můžeme označit za slovo, větu, či formuli (2), která směřuje k určitým vyšším silám (2, 3, 4). Při recitování manter, či modliteb dochází k očištění od všeho negativního (negativních emocí, sklonů a hříchů) (3, 4). Představuje naši duchovní cestu k Bohu, pomáhá nám se k němu přiblížit (2, 3, 4). Účinek mantry, či modlitby spočívá v jejím uvědomělém opakování (2). Toho dosahujeme svým ustáleným a hlubokým soustředěním na vyřčená slova (3, 4).
Mantru můžeme provádět několika způsoby (2):
- psaním mantry,
- hlasitým opakováním mantry,
- opakováním šeptem, či pohybem rtů,
- mentálním opakováním v mysli.
Domnívám se, že stejný princip se dá aplikovat i při provádění modlitby. V muzikoterapii nalezne využití zejména hlasitá recitace, či opakování šeptem.
Možnosti využití mantry jsou široké, ale můžeme nalézt dvě hlavní možnosti směřování, a to využití jen čistého opakování mantry, či modlitby k dosažení Boha, či její využití pro jiné účely, například pro zvýšení klidu mysli, ochranou před nepřízní okolí a meditaci (2).
Jak už bylo řečeno, mantra, či modlitba slouží jako cesta k Bohům, či určitým formám vyššího bytí. Mantru, či modlitbu můžeme vnímat jako určité nástroje meditace, skrze který se vydáváme na naši duchovní cestu. Vede nás ke zklidnění našeho těla a mysli. Pomocí ní dokážeme dosáhnout vnitřního klidu a proniknutí do našeho nitra. Praxe modlitby a mantry jsou spojeny s prací s pravidelným uvědomělým dýcháním, vnímáním svého těla a mysli (2). Vytvářejí tak vhodný prostředek pro terapeutickou práci. V zahraničí bylo provedeno několik výzkumů zaměřených na tuto problematiku.
První výzkum popisuje užití meditace s mantrami v centru pro výzkum rakoviny v New Yorku (Memorial Sloam Kattering Cancer Centre) u dětských pacientů s neuroblastem (nádor vyskytující se zejména u pacientů dětského a kojeneckého věku). Tyto nádory vznikají v tkáni nervového systému a často vytvářejí metastáze rozšiřující se do dalších částí těla. Léčba probíhá pomocí imunoterapie, protilátek určených k ničení nádorů. Ta cílí na konkrétní molekuly, vytvořena nádorovou tkání. Molekuly jsou ale také přítomny ve zdravých tkáních periferních nervů. Z tohoto důvodu je léčba velice bolestivá. Pacientům se snaží lékaři ulevit podáváním vysokých dávek opiátů. Nejvýše povolené dávky ale zcela neredukují bolest. Tým vědců lékařského zařízení proto vytvořil meditační program, který se skládal z protažení, dechových cvičení, muder (pozice z jógy pro uvolnění těla) a manter. Většina sezení započala před samotným podáním imunoterapie a následně pokračovala dalších 30 minut nebo déle při vyvrcholení bolesti. Programy byly zaměřeny na multinárodnostní dětskou skupinu od 3 do 13 let. Studia ukázala, že meditační program vedl ke 14% snížení podávaných opiátů oproti skupině, kde nedocházelo k užívání manter a meditačních cvičení (5).
Další studie se zabývala výzkumem, jaký mají modlitby a mantry vliv na rychlost dýchání, pravidelnost dýchání, krevní tlak a srdeční frekvenci. Bádání bylo provedeno ve Florencii a Pavii v Itálii. Vycházelo z předpokladu, že modlitba Ave Maria a mantry z jógy ovlivňují kardiovaskulární biorytmy. Při recitaci manter a modlitby Ave Maria dochází ke zpomalení dýchání na šest respirací (jeden nádech a výdech) za minutu, což odpovídá vnitřním tělesným biorytmům (kolísání krevního tlaku, srdeční frekvence atd.). Zdraví lidé a živočichové vykazují pravidelné střídání krevního tlaku a srdeční frekvence jako výsledek autonomních tělesných systémů, které jsou ovlivněny dýcháním, aktivitou a vzrušením. Před více než stoletím byl popsán desetisekundový cyklus změny krevního tlaku, jež je ovlivněn vnitřním mechanismem našeho těla. To odpovídá šesti cyklům za jednu minutu. Výše uvedené biorytmy se dají jednoduše analyzovat pomocí přístrojů. Nedávné výzkumy poukázaly na značný klinický význam. Ukázalo se, že narušení jejich pravidelnosti může být důvodem k zdravotním obtížím při srdečním záchvatu, či selhání srdce. Pomalá respirace pozitivně ovlivňuje kardiovaskulární a respirační funkce. Zvyšuje okysličení krve, zlepšuje nepravidelné dýchání a navozuje klid a pohodu. Tyto účinky jsou výsledkem, alespoň částečné, synchronizace respiračních a kardiovaskulárních centrálních biorytmů. Pokus byl proveden na dvaceti třech zdravých jedincích (šestnáct mužů a sedm žen). Subjektům byla sledována srdeční aktivita, respirace, krevní tlak a průtoková rychlost v tepnách. Záznam probíhal při volném rozhovoru a při recitování mantry, či modlitby. Osoby podrobené měření neměly předchozí zkušenosti s jógou. Byly krátce instruovány, aby volně recitovaly mantru, či modlitbu. Z výsledku výzkumu bylo patrné, že modlitba Ave Maria a mantra měly podobný pozitivní účinek. Došlo ke zpomalení dýchání (přibližně na popsaných šest respirací za minutu), synchronizaci a zvýšení proměnlivosti všech kardiovaskulárních biorytmů. Také byly patrné rozdíly mezi volným rozhovorem a recitací mantry, či modlitby. Při rozhovoru se vyskytovaly nepravidelnosti, jež se při recitaci opět sladily (1).
Z výše popsaných výzkumů je patrné, že mantry a modlitby mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Domnívám se, že jejich využití zejména nalezneme v případě relaxačních cvičení. Vytváří účinný nástroj pro zklidnění a uvolnění klienta. Mantra, či modlitba nejen ovlivňují naši tělesnou stránku, zasahují ale i do duševní oblasti. Myslím si, že víra v pozitivní přínos mantry a modlitby může do terapie přinést nový pozitivní rozměr. Může tedy mít přesah do dalších sfér, než jen jako způsob relaxace. Bylo by tedy dobré, aby klient tušil, proč danou mantru, či modlitbu recituje a ideálně s ní vnitřně souzněl. Z uvedené literatury a druhého popsaného výzkumu je patrné, že modlitba a mantra mají přínosný dopad i v případě „pouhého“ opakování, ale ten se násobí, pokud dotyčný recituje s zvnitřněním a uvědoměním si síly daných slov modlitby nebo mantry (1, 2, 4). Zde hraje důležitou roli duchovní založení klienta, ze kterého musíme při terapii vycházet.
Použitá literatura:
1. BERNARDI, Luciano, SLEIGHT, Peter, BANDINELLI Gabriele, et al. Effect of rosary prayer and yoga mantras on autonomic cardiovascular rhythms: comparative study. BMJ: British Medical Journal [online]. 2001; 323(7327):1446-1449. [cit. 2017-10-07]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC61046/
2. VACEK, Jiří. Řada nejvyšší jóga a mystika: Mantra jóga/O mistrovství a žákovství. 1. Praha: Jiří Vacek, 1994.
3. STINISSEN, Wilfrid. Křesťanská hlubinná meditace. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. Orientace (Karmelitánské nakladatelství). ISBN 978-80-7192-837-9.
4. ŠRÍ SVÁMÍ ŠIVÁNANDA. Mantra jóga: souhrnné pojednání o Džapa šástře. 2. vyd. Olomouc: Fontána, 2004. ISBN 9788073361037.
5. AHMED, Mahiuddin, Shakeel MODAK a Sonia SEQUEIRA. Acute Pain Relief After Mantram Meditation in Children With Neuroblastoma Undergoing Anti-GD2 Monoclonal Antibody Therapy. Journal of Pediatric Hematology/Oncology [online]. 2014, 2(36), 152-155 [cit. 2017-10-07]. Dostupné z: http://journals.lww.com/jpho-online/Abstract/2014/03000/Acute_Pain_Relief_After_Mantram_Meditation_in.14.aspx
